Archiv rubriky: Morava

Čelní představitel moravského hnutí Boleslav Bárta zemřel 31.května 1991 v Budmericích na jednání o dalším uspořádání tehdejšího Československa. Okolnosti jeho úmrtí jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Více se o tom rozepsala PhDr. Alena Ovčáčiková, poslankyně tehdejšího Federálního shromáždění.

Archivní článek z 1.2.2000 (NB) k přečtení zde:
http://moravane.cz/domains/moravane.cz/files/large/53a8a14f9fac61d

Celý příspěvek →

Bojíme se moravského separatismu, ale oslavujeme 28.říjen, svátek českého separatismu. Mluvíme o moravském nacionalismu, ale média jsou plná českého nacionalismu. Ve školách byl domácí dějepis omezen na hodně upravené pražské dějiny a Jiráskovy pověsti. Málokdo ví, že pro polovinu obyvatelstva jsou české dějiny z doby před rokem 1918 vlastně zahraniční dějiny. Povinností České televize je vyváženost. Ústavně definované Čechy, Morava a Slezsko jsou mediálně vyvážené tak, že už od nejnižšího věku se malým dětem se do hlavy vtlouká pražský dialekt. Mají snad pražáci strach, že by se malí pražáčci psychicky zhroutili, kdyby uslyšeli pohádku namluvenou brněnským hantecem nebo ostravsky? To by byl kulturní šok, co?

Celý příspěvek →

To, co nazýváme spisovným jazykem českým, je jazyk odvozený od jazykové formy Bible kralické. Jádro redakční rady Bible kralické tvořili Moraváci zejména ze střední Moravy. Hlavní organizátor tohoto díla Jan Blahoslav pocházel z Přerova. Proto také z tohoto prostředí byla čerpána jazyková forma. Češi, tedy lidé od Vysočiny na západ, se spisovnou Češtinu učí ve škole jako cizí jazyk. Nemluví tak doma a nemají tento jazyk rádi. Nepovažují jej za svůj rodný jazyk. Je skutečným bizárem nazývat jazyk jménem národa, který jím nemluví, nemá ho rád a nikdy ho nepřijal za svůj na celonárodní úrovni.

Celý příspěvek →

Všimli jste si, že čím je někde víc surovin, zdrojů a odedřené práce, tím je tam i větší chudoba? To není zdání. To tak funguje ve světě stejně jako u nás. Na Moravě se těží ropa a penízky jsou do Prahy, do švýcarského Lucernu a do Lichtenštejnska.

Celý příspěvek →

Zvykli jsme si za dvacáté století přijímat identitu každého, kdo nám vleze do baráku. V polovině 19 století žili na Moravě Moraváci a i v oficiálním projevu se domácí jazyk nazýval moravským. Pak z nás začali dělat Rakušáky, pak Čechoslováky, Němce, Čechy, Evropany až jsme se nakonec v EU stali pouhými lidskými zdroji. Lidský zdroj s funkcí biologického stroje bude vždy držet hubu a krok. Uvědomění si své identity a původu je první krok, který můžeme sami v sobě udělat, aby se něco změnilo. Sílu k tomuto prvnímu kroku však musíme najít každý sám v sobě.

Celý příspěvek →