Asi jste už zaregistrovali plánované setkání na Václavském náměstí 3.září, které má být nějvětší letošní protivládní akcí. Alternativní představu udělat demonstrace po celé ČR vystřídal plán jedné velké akce v Praze. Každopádně nakonec budou ve stejnou dobu akce dvě. Jedna v Praze, druhá v Ostravě. Vím, že jsou kolem toho hádky a osočování, ale osobně v tom konfliktu nejsem zainteresován a tak to neřeším. Dostal jsem pozvánku do Ostravy, proto jedu tam, kam jsem zván. Nemá jít o nějaké nabourávání akce v Praze, ale prostě jsou lidé, kteří dnes už nemají 700,-kč na to, aby jeli z Ostravy do Prahy a zpět. Ti mohou dojít na ostravskou akci na Masarykovo náměstí v sobotu 3.září v 14:00 hodin.
Ať už si myslíme o organizování dvou akcí cokoliv, tak vás velmi prosím o hluboké zamyšlení. Proti čemu, nebo za co chceme demonstrovat? Demonstrace proti vládě Petra Fialy, je demonstrace proti loutkové vládě. Pokud jedna loutková vláda padne, bude vyměněna za jinou loutkovou vládu. Každá politická moc má i své tváře, ale pokud se zaměříme pouze na svrhávání vlády, tak připravujeme dobré podmínky pro dosazení ještě horší vlády. Je to princip barevných revolucí. Nejvyšší mocenské špičky zejména USA, Británie a Francie takto dosazují v různých zemích své posluhovače. Postižené země pak krvácí hodpodářsky a někdy i doslova, pokud to skončí válkou. Likvidace občanských práv na Ukrajině proběhla právě tímto způsobem.
Chtěl vás inspirovat k zamyšlení:
1) nesnažme se vrátit do před-covidové doby.
Doba před COVIDem byla doba, kdy si nás mocnosti pěstovaly jako prase na krmníku a nyní přichází čas porážky. Doba před COVIDem byla doba, kdy si většina z nás neuvědomovala, že jsme jako spokojené prase, které je vděčné svému pánovi za koryto plné šlichty. Doba před COVIDem je podvod a nejhorší na ní je, že vychovala skoro dvě generace lidí, kteří neumí řídit svou vlastní společnost a čekají od voleb k volbám na spasitele. Volby v ČR jsou jako volba prasete, které se rozhoduje mezi korytem s řepou a korytem se šrotem. Když praseti otevřete dvířka, aby odešlo na svobodu, tak nepůjde. Bude se urputně držet koryta a nakonec skončí na porážce. Zapomeňme na supermarkety a obchodní centra. Jsou to koryta, do kterých sypou lákadla ti, kteří nás hospodářsky vysávají.
2) nespoléhejte na zázračné vůdce.
Nejschopnější lidé ve společnosti často nemají příliš vyvinutý altruismus a proto se starají jen o své věci. O věci veřejné se pak často starají ne zrovna nejschopnější lidé. Ti jsou buď podvodníci, nebo čestní, ale naivní. Skutečně schopní lidé ochotní hájit zájmy celé společnosti jsou vzácní. Pokud chcete, aby se objevili schopní lidé v čele naší společnosti, pak je musíte sami ve svém okolí vyhledávat, tlačit je do vedení společnosti a zaručit jim bezpečí před okolními politickými predátory. Pokud budete pasivně čekat na spasitele, tak žádný nepřijde. Na rozdíl od loutkových vlád, za kterými stojí američtí a britští oligarchové, skutečný bojovník za lidská práva nemá ničí ochranu a je velice zranitelný. Pokud si ho sami nebudete chránit, tak vše skončí tragicky. Hledejte vůdce mezi sebou a dávejte je dohromady. Podporujte je a současně kontrolujte.
3) zbavte se obdivu k takzvaným západním kulturním hodnotám.
Životní úroveň západu je tvořena prací a surovinami celé zeměkoule. Německo žije z naší energie, Rakousko z našich lesů, další země žijí z našeho zemědělství i průmyslu. Z EU se k nám vrací více financí, než do EU odvádíme, ale i tento milodar je zhruba 10x menší, než zisky firem vyvedené z ČR do zemí EU. My je živíme a ještě je obdivujeme. Přestaňme je obdivovat a přestaňme se s nimi porovnávat. Jejich vztah k nám je vztah predátora ke kořisti a tak je třeba s nimi jednat.
Co tedy dělat? Při hledání spojenců pro cestu z krize hledejme mezi sobě rovnými Zapomeňme na nějaké falešné evropanství. Evropa není ani stát, ani národ, ani kulturní jednotka. Evropa je kontinent, jehož východní hranicí je Ural a skoro polovinu Evropy tvoří Rusko včetně takových kultur, jako je kultura tatarská, nebo kalmycká. V Evropě leží i nejzápadnější část Kazachstanu a v Evropě leží i část Turecka. Pokud nejsme ochotni připustit, že do Evropanství patří i stepní nomádství, ruská kultura, nebo islám, pak zapomeňme na nějaké evropanství, protože to, co se nám falešně vydává za evropanství, je ve skutečnosti skopčáctví. Nejsme skopčáci a jednejme podle toho. Naši skuteční parneři jsou ti, kterým se často ze své hlouposti vysmíváme. Jsou to Slováci, Maďaři, ale i další státy a národy našeho nejbližšího okolí. Maďaři už si svou cestu k životnímu prostoru začali hledat. Nečekejme na barevnou revoluci z Prahy a podívejme se k těm, kteří umí jednat ve prospěch svého lidu. Začněme sami u sebe. Čtěme zprávy nepodléhající pražské cenzuře. V době existence internetových překladačů není problém přečíst jakékoliv stránky z celého světa. Zrovna maďarské zdroje bývají velmi střízlivé a zajímavé. Choďme na zastupitelstva svých obcí a zapojme se do diskusí při jednání zastupitelstev. Je to velmi poučné a dozvíte se informace, které žádná televize nevysílá. Hledejme schopné lidi ve svém okolí a pracujme s nimi na lepší společnosti. Je toho mnohem víc, co se dá dělat, ale nejdříve musíme začít u sebe a ve svém okolí se setkávat s lidmi. Ostatní pak příjde.